Když v dubnu navštívila delegace českých poslanců slovenský parlament, přišla řeč i na nedávnou výměnu Bojnického oltáře za deset gotických obrazů. Místo očekávaných pochval za vstřícnost v posledním sporném bodu kulturního vyrovnání obou republik však pražští hosté uslyšeli pravý opak: slovenská strana Bojnickým oltářem účty neuzavřela, nýbrž teprve otevřela. Přednesené požadavky vyvolávaly zpočátku na tvářích poslanců úsměv. „My bychom toho mohli po Švédech chtít,“ vtipkoval předseda školského výboru František Kozel. Slovenská republika ale míní své nároky vážně a v druhé polovině tohoto roku prý oficiálně osloví českou vládu.
Seznam
V západní části bývalé federace je dnes dělení společného majetku považováno za prakticky ukončené (jednou z mála nedořešených věcí je například rozdělení archivu vojenské kontrarozvědky) a nikdo z vlády se jím nezabývá. Podpisem protokolu o výměně Bojnického oltáře v prosinci roku 1993 ukončila činnost i česko-slovenská komise pro vypořádání kulturního dědictví a Česká republika pokládá věc za uzavřenou. Zcela odlišně to však vidí za řekou Moravou.„Češi jednostranně zrušili komisi, takže nemáme s kým jednat,“ říká ředitel sekce krajiny a památek slovenského ministerstva kultury Ivan Móro, který připravuje nový soupis požadavků. Cokoli konkrétního ale zatím uvést odmítá, mlčení zachovávají i jeho podřízení a kulturní atašé v Praze. Jeden seznam nároků vypracovaný slovenskou částí komise už je ale téměř rok na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
