Dnes u nás často slyšíte: Člověk, který chce být na výši doby, se musí zajímat především o ekonomii, investice, mluvit o obchodě, o vydělávání peněz, o zacházení s nimi a tak dále. Na řeči o morálce prý bude čas až „vybudujeme“ kapitalismus a demokracii. Světoví sociologové, politologové, a dokonce i velmi pravicoví ekonomové (jako například James Buchanan) jsou však přesvědčeni o opaku. Mnozí, a nikdo menší než např. J. Haberman a Michael Nowak, se domnívají, že největší překážkou na cestě postkomunistických zemí k otevřené, demokratické tržní ekonomice a ke společnosti západního typu je nedostatek občanské morálky, a především ztráta důvěry v druhé lidi, politiky a státní instituce.Morálka je sociální kapitál, který systém demokracie a tržního hospodářství podmiňuje i posiluje. Důvěra v morální jednání druhých, tedy i v dodržení smlouvy a zákona, je předpokladem každé dohody včetně obchodní.
Teď, anebo nikdy
Slavný německý sociolog Ralf Dahrendorf již několik měsíců po pádu Berlínské zdi konstatoval, že transformace v postkomunistických státech bude probíhat ve třech odlišných sférách: právní, ekonomické a morální. Předpovídal, že nejrychleji proběhnou změny nejjednodušší - v právním kodexu. Ekonomická transformace potrvá podle něho déle a nejpomaleji budeme vytvářet občanskou společnost, tj. transformovat morální, nové či staronové kulturní vzorce chování, posilovat důvěru - v sebe samé, v ostatní, ve státní aparát.Se zajímavým pohledem na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
