Tento týden si má generální tajemník NATO Javier Solana vyzvednout v Praze dokumenty stvrzující českou vůli a připravenost ke vstupu do Severoatlantické aliance. Na materiálech dosud intenzivně pracují experti z rezortů obrany a zahraničí. V rámci našeho tažení na brány NATO je ovšem „složka pro Solanu“ jen jedním směrem celkové strategie. Druhý, daleko složitější, představuje nutnost udržet jednotu mezi uchazeči o vstup, nevzbudit dojem vzájemných intrik či nezavdat důvod k vzájemné žárlivosti. Představitelé Aliance mají vrcholný zájem, aby se případné rozšíření uskutečnilo bez pocitu fatální prohry u těch kandidátů, kteří zůstanou venku. V opačném případě by totiž mohla celá operace přinést Evropě místo větší bezpečnosti větší destabilizaci. Favorité vstupu musí naopak manifestovat společnou vůli - alespoň z tohoto pohledu byla velmi důležitá schůzka ministrů zahraničí a obrany České republiky a Polska ve Vyškově, která inspekci Solany předcházela.
Slovensko přes palubu
Z řady prohlášení západních politiků vyplývá, že Aliance bude rozšiřována - pokud vůbec - postupně. S touto všeobecně známou podmínkou se jisté rivalitě mezi kandidáty vyhnout nelze. Ani žárlivosti a pocitu ohrožení u těch států, které svému vstupu v prvním kole už příliš nevěří. Obávají se totiž, že toto první kolo bude na dlouhou dobu i posledním.Země jako Makedonie či Albánie se na svou touhu patřit mezi vyvolené dívají realisticky a jsou zřejmě smířeny s delší čekací lhůtou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
