Pokud se nic podstatného nestane, současná vládní koalice si po volbách dokonce upevní své pozice. Jisté pak je, že Václav Klaus se znovu stane českým premiérem. Většinou se v této souvislosti míní, že se tím nezmění politický kurz vlády. Tak jednoduché to ale zase není. Jaký je totiž vlastně stávající kurz Klausova kabinetu a co můžeme od staronového premiéra v příštích čtyřech letech čekat?
Nechuť k experimentům
Z toho, co Václav Klaus píše ve svých sloupcích či říká v rozhovorech, je patrné, že jeho přesvědčením je klasický liberalismus. V USA by byl Klaus považován za tzv. libertariána a sám by se tomu označení patrně nebránil (ostatně je také členem hayekovské libertariánské montpelerinské společnosti). Někdy ovšem bývá - poněkud zjednodušeně - také označován za konzervativce. Klaus je však spíše než konzervativcem v politickém slova smyslu člověkem povahově konzervativním. Bytostně nemá rád experimenty a není náhodou, že jediný, který svou autoritou zaštítil, byla kuponová privatizace (autoři této ideje, Dušan Tříska a Tomáš Ježek, jej také dlouho přesvědčovali). Jakékoliv jiné experimentování je Klausovi cizí: nezamlouvá se mu radikální myšlenka privatizace důchodového zabezpečení podle chilského vzoru, nezamlouvá se mu myšlenka postupného zrušení daně z příjmu po vzoru představ novozélandského experimentátora Rogera Douglase a přímo se mu protiví experimentování se železnicí (privatizace, konkurence, oddělení jednotlivých subjektů podle…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
