Po provedeném šetření hlásím, že M. K. nepožívá v místě, kde má atelier, dobré pověsti, jak po stránce svého chování a vystupování… před oknem vystavoval starou postel a vycpaný pytel s nápisem „Smrt starce“… chodil výstředně oblečen, a když byly volby, měl dlouhé vlasy, vzal si kocoura na krk a tak šel volit do volební místnosti na hrad. Dával se také fotografovat s naraženým kloboukem až po uši a při tom kousal celerovou nať…, stojí ve zprávě náčelníka Pavlovského z r. 1966 o pověsti Milana Knížáka v místě jeho tehdejšího bydliště na Novém Světě v Praze.Názory na dílo, aktivity a image Milana Knížáka (nar. 1940) jsou rozporuplné a extrémní tak jako mnohé výroky a veřejná gesta samotného autora. Shodnou se pravděpodobně pouze v konstatování, že se jedná o jednu z nejspornějších žijících postav moderního českého výtvarného umění. V roce, kdy oslaví 56. narozeniny a šestileté působení ve funkci rektora AVU, představuje Milan Knížák retrospektivní průřez svou tvorbou (z let 1952 - 1995) v Galerii Mánes (pod názvem Nový ráj) a v Uměleckoprůmyslovém muzeum (Design a móda) do 5. května. Výstavy doprovázel v Rudolfinu i koncert z jeho hudebního díla.
Šokovat, fascinovat, obnažit nervy
Více než tři desítky let trvá Knížák na programu, který formuloval v manifestu Aktuálního umění: "Nezajímají nás estetické normy sloužící jako měřítko dokonalosti. Zajímá nás člověk. Abychom překonali jeho otrlost a citovou lhostejnost… MUSÍME POUŽÍVAT maximálně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
