V pondělí 1. dubna oznámil Boris Jelcin dlouho očekávané detaily nového mírového plánu pro Čečensko. Podle tohoto plánu budou od nedělní půlnoci zastaveny bojové akce ruské armády na území Čečenska; ruské jednotky budou staženy z klidných částí Čečenska za jeho hranice. Jelcin nabídl jednání s čečenskými předáky, překvapivě i s Džocharem Dudajevem, který je v Ruské federaci celostátně hledaným zločincem, a navrhl uspořádat nové volby do místních zastupitelstev. Avšak nezdá se, že by tento mír mohl znamenat rychlý konec celého patnáctiměsíčního konfliktu. Čečeni jsou skeptičtí: Rusové prý chtějí jen zdání míru, tak aby Jelcin mohl být v červnu znovu zvolen, ve skutečnosti jim jde o vojenské vítězství. Ruský generál Lebeď k tomu řekl: „Po prezidentských volbách bude válka pokračovat dál.“
Vliv islámu sílí
V minulých týdnech ruské oddíly zaútočily na západočečenskou obec Samaški, kterou již z velké části rozbombardovaly loni na jaře. Útok na Samaški nebyl ojedinělý, v poslední době se ruská armáda - po útoku na Groznyj - angažovala u několika obcí v západním a jižním Čečensku. Právě hornaté oblasti okolo vesnic Oriechovo, Bamut, Staryj Ačchoj a Assinovskaja byly po celou válku oporou pro čečenské bojeviky. Poslední útoky však znamenaly nejenom další pokus ruských sil zlomit odbojné Čečeny, ale ve svých důsledcích mohly vést k rozšíření konfliktu do sousedního Ingušska. Z Bamutu to je do ingušských Galašek nebo do Datychu asi 4 kilometry. A protože…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
