Kdyby ústředním tématem letošních voleb byla pouze výška daní a míra další liberalizace podnikání, měla by Občanská demokratická aliance nemalou naději na úspěch. Právě tyto oblasti jsou totiž v jejím nedávno schváleném volebním programu zpracovány nejlépe. Oproti programu, s nímž šla aliance do voleb před čtyřmi lety, se zde navíc méně mluví o morálce a více o konkrétních problémech dneška. Potíž Kalvodovy formace je však v tom, zda sebelíp propracovaný a na liberálních principech vystavěný program dokáže přesvědčit voliče, že se ODA opravdu změnila. Tedy, že už přestala být nevypočitatelným spolkem lidí charakterizovaných nejen dobrými úmysly, ale i odporem k disciplíně.
… a je hůř
Každá z jedenadvaceti kapitol programu ODA je přehledně rozdělena do tří oddílů - „Co vidíme“, „Co chceme“ a „Jak toho dosáhneme“. Popis stavu, v němž dnes stratégové aliance vidí společnost, připomíná ovšem spíše dokumenty opozice než program koaliční strany. Svědčí o tom i použitý slovník, který se - s výjimkou kapitoly o zahraniční politice - hemží slovy jako málo, příliš, nedostatečně, zbytečně, špatně. V některých místech pak „vidění“ opouští přijatelné meze a přechází k výrobě fikcí: například v kapitole věnované vnitřní bezpečnosti je česká společnost vykreslena coby totálně prolezlá organizovaným zločinem, korupcí, mafiemi, rasismem a nájemnými vrahy.O poznání klidněji popisuje ODA, čeho chce svojí politikou dosáhnout. Vize ideální občanské společnosti stojí v podání Kalvodových mužů na třech základních principech: maximální decentralizaci státní moci, úctě k právu a na co největším omezení přerozdělování. Strana proto připisuje nezastupitelnou roli profesním a stavovským organizacím a především vzniku tzv. vyšších územněsamosprávných celků (krajů). Reforma státní správy je vůbec jakýmsi ústředním bodem celého programu a několikrát se na ni odkazuje i při nástinu, jak chce vlastně aliance vytčených cílů dosáhnout.
Volební hit: nižší daně
Četba stranických brožurek není nikdy záživné čtení. Přesto je třeba uznat, že ten, kdo prostuduje právě pasáže závěrečného oddílu „Jak toho dosáhneme“, získá slušný obrázek o činnosti budoucích poslanců za ODA v novém parlamentu. Zajímavý je především slib, že budou prosazovat nejen snížení daně z přidané hodnoty (DPH), ale i zásadní snížení daně z příjmu (poměrně detailně je popsáno, jak toho dosáhnout). ODA se dále nejen jednoznačně vyslovuje pro privatizaci bank (zde ovšem již neříká, jak toho dosáhnout), ale i pro přijetí takových zákonů, které zamezí personálnímu propojení bank a jejich fondů. Navrhuje rovněž celý balík opatření k zprůhlednění tuzemského kapitálového trhu - včetně povinnosti bank poskytovat o svém hospodaření potřebné informace.Hlasy by aliance mohla nasbírat i na svém závazku prosadit zavedení jednoznačných lhůt pro vyřízení každé žádosti a zavedení pravidla, že převzetí jakéhokoliv podání orgány státní správy znamená, že podání obsahuje všechny náležitosti. Podobně je tomu i u kapitoly věnované bytové politice, kde se slibuje nejen rozšíření dostupnosti hypoték, ale i celý systém daňových odpisů pro ty, kteří si pořídí vlastní bydlení. Bohužel na jednu důležitou věc ale ODA zapomněla a celkem zbytečně se tak vystavila obvinění z populismu: nikde v programu totiž nenajdeme, jak snížení daní ovlivní státní rozpočet, případně jakými úsporami tuto věc řešit.Pečlivý čtenář, a zejména pak příznivec Kalvodovy formace jistě najde v programu ještě řadu dalších věcí hodných zaznamenání. Faktem však je, že za kvalitou hospodářských kapitol zbytek programu poněkud zaostává. Ostatně zvlášť patrné je to například u zdravotnictví, kde se dokument omezuje na obecné proklamace. (Například: Prosadíme korektní seznam výkonů s bodovými hodnotami… a závazné standardy diagnostických a léčebných postupů, případně - prosazujeme odstátnění velkých nemocnic do podoby neziskových organizací s vlivem státu, regionu i obce.) Současně s tím je ale třeba říci, že žádná strana, a tím méně její volební program, není bez chyb. U vědomí tohoto pak můžeme konstatovat, že ODA jde do voleb s nabídkou poměrně kvalitní smlouvy mezi stranou a voličem. Tváří v tvář chování aliance ve věci jejího dvaapadesátimilionového dluhu či aféry kolem BIS bohužel ale stále zůstává otázkou, nakolik je to v jejím případě to nejdůležitější.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
