Červnové přijímací zkoušky na vysoké školy časově kolidují s termínem parlamentních voleb. Z pohledu vládní koalice je na tom nepříjemné, že vzhledem k nízké kapacitě univerzit může být přijata jen polovina z očekávaných sedmdesáti tisíc zájemců o vysokoškolská studia. Co když si někteří ze stresovaných uchazečů uvědomí, že vzdělání je u nás nedostupné, protože odcházející vláda nebyla za čtyři roky schopna změnit absurdní vysokoškolský zákon, podle kterého univerzity žijí, jako by se psala osmdesátá léta? Podle současného zákona u nás skutečně nesmějí existovat soukromé vysoké školy. Těžkopádné a neefektivní státní univerzity navíc překážejí vzniku moderního a levného stylu vysokoškolské výuky, který se ve všech západoevropských zemích nazývá vysoké odborné školství. Třicet tisíc každoročně neuspokojených zájemců o vzdělání si má opravdu nač stěžovat.Za této situace udělal ministr školství Pilip jediný možný krok: oznámil, že ještě do voleb zřídí bezmála sto třicet tzv. vyšších škol, které budou připraveny velkou část neúspěšných zájemců přijmout (na pomaturitní studium se tedy letos může těšit nevídaných 45 tisíc žáků). Přesto vzbuzuje ministrova záchranná akce mezi odborníky spíše rozpaky než potlesk. Nikdo totiž neumí jednoznačně odpovědět na otázku, co to vlastně vyšší školy jsou.
Titul diplomovaný specialista
Jak nasvědčuje už název „vyšší školy“, nejde o klasickou vysokou školu, ale jakéhosi kočkopsa. Vyšší školy také obvykle vznikají na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
