Čtrnáctého prosince byla v Paříži slavnostně podepsána mírová dohoda o Bosně. Místní média se tudíž navzájem předháněla v superlativech typu „historický okamžik“. Ale téhož dne zažila francouzská metropole ještě jednu událost - upřímně řečeno, z pohledu Pařížanů mnohem významnější. Schůzku balkánských prezidentů tak vytlačily na okraj zájmu jiné palcové titulky: „Historický den! V Paříži opět vyjelo metro!“
S železnicí to začíná…
Důvody, které vedly k výbuchu sociální nespokojenosti ve Francii, jsou známé a lze je jednoduše zrekapitulovat. Vláda premiéra Juppého přijala několik reforem, tzv. Juppého plán, nutných k ozdravění hospodářské situace. K nejdůležitějším patří především ty, jež mají snížit neúnosné zadlužení v sociální sféře (150 miliard franků). Vláda proto navrhla novou daň, pojmenovanou zcela výstižně „splácení sociálního dluhu“ - od 1. ledna 1996. Dosavadní „všeobecné sociální příspěvky“ zůstanou ovšem nadále v platnosti. Fakt, že každý zaměstnanec bude na sociální péči platit vlastně dvakrát a navíc se tyto poplatky neodečítají z daňového přiznání, vyvolal vlnu pobouření, která s dalším vládním záměrem, radikálně omezit výhody státních zaměstnanců, přerostla velmi rychle do otevřeného konfliktu.Na protest proti Juppého plánu a také proti autoritativnímu postoji vlády, jež odmítala o reformách diskutovat, začali nejprve stávkovat železničáři. Druhý den se k nim přidali další státní zaměstnanci celé země. To vše se po více než tři…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
