Příliš mnoho federalismu

Belgii označují profederalisticky zaměření stoupenci evropské jednoty často za zemi, která by se měla stát modelem pro budoucí uspořádání kontinentu. Svá tvrzení opírají o fakt, že v různorodé belgické společnosti (Valoni a Vlámové) se ukázkově vyřešilo rozdělení politické moci na různé úrovně vlády. Z téhož důvodu se Belgií inspirovali i tvůrci jednoho z klíčových konceptů Maastrichtské smlouvy, tzv. konceptu subsidiarity: v rámci Evropské unie (EU) se svěří nadnárodní úrovni jen ty funkce, jejichž rozsah nebo vliv přesahují národní hranice členských států.Poměry v dnešní Belgii by však jen málokoho přesvědčily o tom, že právě její politický systém by se měl stát modelem pro sjednocenou Evropu. Napětí mezi Valony a Vlámy začíná nabývat nebezpečných rozměrů: francouzsky mluvící Valoni obviňují holandsky hovořící Vlámy, že se snaží ovládnout Belgii a svou hospodářskou silou diskriminovat frankofonní skupiny. Vlámové zase označují současné aktivity Valonů za kulturní imperialismus, který má docílit, aby Vlámové opět mluvili francouzsky - jako na začátku století. Zcela vážně se začíná hovořit o možném rozdělení země. A kde jsou příčiny těchto problémů?

V zajetí vlád a rad

Současná situace je výsledkem reformy, která měla co možná nejspravedlivěji uspořádat vztahy mezi dvěma jazykovými skupinami. Tato reforma začala v roce 1962 a skončila před půl rokem přijetím nové ústavy. Belgie se tak stala nejsložitěji organizovanou zemí v Evropě: podle nové…