Stavební spoření není podvod
V poslední době je velice populární napadat činnost bankovních ústavů. Při troše snahy lze totiž s minimem vstupních informací uvést zdánlivě jednoznačné argumenty, stavějící činnost bank do nepříznivého světla, a získat tak čtenářsky vděčné téma. Zvláště pak v oblasti, která je nová a relativně dynamická, což samo o sobě stačí na to, aby byla principiálně podezřelá. Článek Liška jen pro silné (Respekt č. 37/95), který se zabývá stavebním spořením, je toho dokladem.V první řadě je třeba předeslat, že stavební spoření je u nás po roce 1989 první formou účasti státu na řešení bytové politiky. Jeho zavedení vychází ze zahraničních zkušeností počítaných již na desítky let.
Protože v materiálu došlo ke zpochybnění samotných principů stavebního spoření, je účelné k tomu uvést vysvětlení.Stavební spoření je založeno na principu solidarity. Všichni jeho účastníci vytvářejí svými vklady určitý fond, z něhož je pak poskytován výhodný úvěr těm, kteří o něj mají zájem. Rozdělování těchto prostředků musí zvýhodňovat účastníky, kteří se o funkčnost systému zasloužili více. K tomu slouží i autorem zmíněné bodové hodnocení. To využívá k hodnocení účastníka kromě celkové uspořené částky hlavně podílů úroků na celkovém stavu účtu klienta. Při srovnání účastníka „zodpovědného“, který spoří vyššími pravidelnými úložkami…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
