Hrdého cesta od Zemana k Luxovi

„Nazdar bratře, zítra si tě vyzkoušíme z Bible,“ vtipkují na chodbě parlamentních kuloárů sociálně demokratičtí poslanci Stanislav Gross a Václav Řezáč na adresu svého bývalého stranického kolegy Karla Hrdého (53). Ten se jen usmívá a připouští, že by v testu nejspíš příliš neuspěl. I do kostela prý zajde jen „nahodile“. To mu ovšem nebránilo, aby před měsícem opustil řady ČSSD a zamířil nejprve do poslaneckého klubu, a poté i přímo do strany Luxových lidovců. V době, kdy do sociální demokracie vstupují stále víc ambiciózní politici větřící v rostoucích volebních preferencích Zemanovy strany rychlý výtah k moci, se tak Hrdého čin stal bezprecedentní záležitostí. Bývalého starostu Hrádku nad Nisou, jehož největší zálibou je tenis, přitom rozhodně nelze označit za bezvýznamnou figuru: po osmnáct měsíců (od ledna 1993 do loňského června) stál v čele poslaneckého klubu ČSSD a mezi koaličními poslanci si už tehdy vysloužil pověst jednoho z nejkorektnějších a nejvěcnějších představitelů opozice.

Ceny Karla Hrdého si byli dobře vědomi i jeho bývalí spolustraníci: poté, co oznámil svůj úmysl, vytvořili dokonce na návrh místopředsedy ČSSD Petra Morávka šestičlennou komisi, která měla za úkol „vyjasnit si s poslancem Hrdým názory a příčiny jeho rozhodnutí“. K setkání komise s uprchlíkem sice nakonec nedošlo, místopředseda Morávek ale ještě po měsíci říká: "Pracoval v řadě komisí uvnitř strany, měl na starosti kontakty s německou SPD, byl jedním z iniciátorů Euroregionu Nisa,…