Když se jeden z nejslavnějších teoretiků managementu Elton Mayo koncem třicátých let pokusil v provozech Western Electric na Hawthornu dokázat, že lepší hygiena má kladný vliv na pracovní úsilí dělníků, nechal v temné tovární hale rozsvítit světla. Stalo se, co předvídal: produktivita stoupla. Dříve než svou pozornost obrátil k jinému faktoru, který měl potvrdit jeho hypotézu, světla rutinně zhasl. Došlo však k něčemu naprosto nepochopitelnému: produktivita se opět zvýšila! Neuvěřitelné?
Čísla, vzorce, výpočty
Z hlediska čistého rozumu ano. Také všechny ekonomické teorie vycházejí z racionálních modelů. Homo economicus ulehčuje národohospodářským teoretikům jejich bádání už po dvě století. Mnoho lidí se však ptá, zda si ekonomové svou práci přece jen trochu nezjednodušují. V praktickém hospodářském životě se totiž setkáváme s celou řadou jevů, které prostě nelze racionálním způsobem uspokojivě vysvětlit. Tvůrce teorie vědeckého řízení Frederic Taylor počátkem století předpokládal, že se management může stát exaktní vědou: kdybyste rozčlenili práci na dostatečně samostatné, plně programovatelné části a pak je zase složili zpět, dostanete skutečně vrcholně výkonnou jednotku. Sen otce managementu se nesplnil. Ani nemohl: vycházel z mylného předpokladu, že lidé jednají racionálně a jejich chování lze vědeckými metodami „objektivně“ plánovat.Přesto se o to řada myslitelů dále pokouší. B. F. Skinner ve svém pojednání Beyond Freedom and Dignity (Víc než…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
