Zbrusu nový devizový zákon začne již tento týden projednávat Poslanecká sněmovna. Jde bezpochyby o jednu ze dvou nejdůležitějších legislativních událostí letošního roku. Na rozdíl od sociálních zákonů, které předkládal ministr Vodička, se však tentokrát neočekávají žádné větší spory ani uvnitř koalice, ani ze strany opozice. Nový devizový zákon znamená výrazné liberalizační opatření a v zásadě dovrší hospodářskou transformaci na makroekonomické úrovni. Na této úrovni sice před vládou a vládami příštími stojí ještě bezpočet úkolů, jako je snižování značného daňového zatížení, odstraňování řady regulací, které svazují hospodářský život, ale v těchto případech již půjde o kroky a opatření, které nebudou mít formu „radikálního řezu“.Nový devizový zákon zásadním způsobem ovlivní život podniků a podnikatelů a dozajista zpříjemní i život občanů, především pak těch, kteří cestují. Přechod koruny na směnitelnou či plně směnitelnou měnu podle článku VIII Mezinárodního měnového fondu zařadí Českou republiku opět o krok blíže k vyspělým zemím s tržní ekonomikou.
Každý kolik chce
Nový zákon, který parlamentu předkládá Česká národní banka spolu s vládou, resp. Ministerstvem financí, je v první řadě konstruován úplně jinak než devizový zákon, který dosud platí a jenž byl od roku 1989 několikrát novelizován. Ten totiž zakazoval prakticky vše a pouze některé věci povoloval. Nový zákon je postaven tak, že povoluje vše, ale některé oblasti dosud reguluje nebo po přechodnou dobu omezuje.Nejdůležitější změnou pro podniky je skutečnost, že devizy získané vývozem zboží nebudou již muset povinně nabízet k odprodeji bankám, ale budou si je moci ponechat na svých devizových účtech. Podniky budou moci bez povolení přímo investovat v zahraničí (přímá investice je podle zákona nákup alespoň deseti procent akcií podniku), a stejně tak bez povolení budou moci takovým podnikům poskytovat půjčky (tzv. finanční úvěry). Podniky budou rovněž moci bez povolení čerpat úvěry od zahraničních bank.Pro běžného občany jsou důležité dvě věci. Za prvé padne roční limit (100 000 korun) na výměnu korun za devizy; každý si jich tedy bude moci proměnit, kolik chce. Za druhé budeme moci vyvážet hotovost do zahraničí. Určitou diskusi lze v parlamentu očekávat o návrhu Ministerstva financí zavést určité limity pro vývoz bankovek a mincí (bude patrně nemožné vyvážet si kufříky plné tisícikorun). Ministerstvo financí tak chce zabránit daňovým únikům a praní špinavých peněz. Koruny ovšem budeme moci bez omezení vyvážet ve formě šeků a platebních karet.České turisty pak bude nepochybně zajímat, zda si budou moci měnit koruny za valuty při svých turistických cestách po evropských městech. Odpověď není jednoznačná: bude totiž záležet pouze na směnárnících a bankách, zda se jim vyplatí koruny nakupovat či prodávat. Je jasné, že ve velkých směnárnách v centru Paříže, Frankfurtu či Vídně (na letištích a nádražích) korunu prodáte, v bankách na předměstích nikoliv.Po přijetí zákona budou moci s korunou mezi sebou obchodovat i cizinci, a to v rámci tzv. bezhotovostního platebního styku, aniž koruna musí opustit území republiky. Příklad: Němec A, který bude mít u své banky v Německu otevřené korunové konto, může prodat koruny Němci B. Koruny přitom zůstanou v pobočce jeho německé banky v Praze.
Restrikce
Některé důležité restrikce na kapitálovém i běžném účtu platební bilance zůstanou ovšem zatím zachovány. Postupem času mohou být rušeny pouhým „škrtáním“ přebytečných paragrafů. Ani naše podniky, ani občané si nebudou moci otevírat devizové ani korunové účty u bank v zahraničí. Ti bohatší z nás, kteří sní o tom, že alespoň část svých příjmů si uloží kupříkladu u švýcarské banky, si budou muset ještě počkat. Nic ovšem nebrání tomu, otevřít si devizové konto u pobočky zahraniční banky v ČR. Pouze výjimečně bude centrální banka povolovat tzv. portfoliové investice našich podniků a občanů v zahraničí (nákup zahraničních cenných papírů „po troškách“). Povolení budou podléhat i finanční úvěry zahraničním subjektům, pokud nebudou spojeny s přímou investicí. Všechna tato omezení mají jasný důvod: omezit úprk od české koruny v případě útoku spekulantů (rozuměj tržních sil) na naši měnu. Tržní síly mají často tendenci přestřelovat, na finančních trzích nejednou hraje svou roli panika a hysterie a podobné útoky dokážou otřást i daleko tvrdšími měnami, než je zatím ta naše. Další omezení má politické, nikoliv ekonomické příčiny: jde o nákup nemovitostí a pozemků fyzickými osobami ze zahraničí. I nadále tak budou moci činit pouze zahraniční podniky registrované u nás. Toto omezení musí padnout nejpozději v okamžiku naší eventuální integrace do EU.
Směnitelnost není kurs
Jaký bude dopad nového zákona na celkovou ekonomickou situaci? Ekonomové mluví o tzv. další vlně restrukturalizace. Směnitelnost přinese nové možnosti a mnohá zjednodušení pro naše výrobce, dovozce i vývozce, ale zároveň je vystaví daleko větší konkurenci než dosud. Našim podnikům odpadne řada nepříjemných transakčních nákladů spojených s konverzí koruny do zahraničních měn a zpět, budou moci držet svá aktiva v nejrůznějších měnách, investovat v zahraničí, svým partnerům v cizině poskytovat finanční úvěry apod. Staneme se důvěryhodnější a stabilnější zemí, což může znamenat větší příliv investic, ale na druhou stranu nesmíme zapomínat, že devizový zákon umožní konkurentům a investorům stejně snadno odejít jako přijít. To je právě to, co mnozí z nich chtějí a na co mnozí z nich čekají. Posílí se tedy nejen pozice zahraničních investorů, ale i obchodních konkurentů. Mnohé naše podniky to donutí k razantní restrukturalizaci a jiné naše podniky nemusí tento nápor přežít.
Kurs koruny
Laici si často představují, že směnitelnost znamená, že kurs koruny bude stoupat či klesat podle toho, jak zafouká vítr tržních sil. Devizový zákon je o něčem jiném. Kursová politika centrální banky s ním souvisí jenom volně a nikdo neočekává, že by se měla od 1. října měnit. Vedení centrální banky není podle našich informací zatím rozhodnuto jak, a zda vůbec, bude kursovou politiku (nikoliv kurs) měnit. Dosud provádí centrální banka politiku pevného kursu koruny. V současné době se v ČNB diskutuje o tom, zda kursovou politiku poněkud uvolnit a nechat korunu pohybovat se v určitém omezeném fluktuačním pásmu. Zatím nikdo neočekává, že by změna kursové politiky, kterou si mimochodem vynucuje příliv spekulativního zahraničního kapitálu, přišla ve stejné době, kdy začne platit devizový zákon, tedy brzy po 1. říjnu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
