Září by mělo rozhodnout souboj ministrů Dlouhého a Kočárníka o cenu elektrické energie v domácnostech. Ministr průmyslu upozorňuje na „strmě rostoucí“ křivku spotřeby elektřiny a doporučuje snížit státní dotace, ministr financí k tomu nevidí důvod. Monopolní výrobce elektřiny ČEZ přitom tvrdí, že pokud se růst spotřeby nezastaví, bude třeba postavit do pěti let novou elektrárnu.Diskuse se nemusí nutně hodnotit jako spor „rozumného národohospodáře“ Dlouhého, jenž chce zabrzdit plýtvání, a „populisty“ Kočárníka, jenž myslí jenom na nejbližší volby. Přestřelka ministrů upozorňuje spíš na fakt, že vládní energetická politika je v troskách.
Levně a ekologicky
Současný konflikt má historii, která sahá až do roku 1992. Tehdy Klausova vláda zveřejnila programové prohlášení, v němž považovala „za nezbytné, aby liberalizace cen energetických zdrojů byla dokončena v prvních dvou letech volebního období“. Přehlédneme-li pouze pětiprocentní daň z přidané hodnoty u energetických zdrojů, svůj slib splnila. S jedinou výjimkou - cena plynu a elektřiny pro domácnosti zůstává pod výrobními náklady. Občan dnes například platí za kilowatthodinu 80 haléřů a podnikatel (pokud odebírá proud ze spotřebitelské sítě) tři koruny.Spotřeba energie klesala přes nízké ceny až do roku 1993, kdy byla o pětinu menší než v roce 1989. Ani do budoucna se nepočítalo s velkým růstem, protože podniky měly snižovat energetickou náročnost své výroby (dosud je dvojnásobná proti průměru…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
