Slogany „S liškou spoří, kdo může, protože si pomůže“ a „Na těchto základech můžete stavět“ zná snad každý. Staly se synonymem stavebního spoření, které má pomoci řešit bytové potřeby obyvatelstva. Na první pohled vše vypadá skutečně přitažlivě. Stát na spoření přispívá 25 % z ročně našetřené částky, maximálně však z 18 tisíc Kč (tedy max. ve výši 4 500 Kč). Jaká je realita?
Jen pro bohaté
Každý, kdo se alespoň rámcově seznámil s podmínkami stavebního spoření, ví, že poskytnutí úvěru je podmíněno především minimální dobou spoření (24 měsíců) a minimální výškou úspor (40 - 50 % námi zvolené cílové částky). Méně se již mluví o další, podstatně tvrdší podmínce. Jedná se o splnění určené kvóty bodů - např. u AR stavební spořitelny se toto číslo nazývá koeficient zhodnocení, u Českomoravské je to hodnotící číslo apod. -, jejíž minimální hranice je v současnosti rovna 64. Oč jde, nejlépe pochopíme na příkladu. Dejme tomu, že žádáte o úvěr ve výši 150 tisíc Kč (cílová částka je tedy 300 tisíc Kč). Pokud jej chceme získat co nejrychleji - tedy za 2 roky -, musíme získat při standardním tarifu přibližně 13 700 korun úroku, což při jeho 3 % hodnotě znamená pravidelně měsíčně ukládat téměř 19 tisíc korun. Druhou možností je začít spoření s vysokým počátečním vkladem (např. 200 tisíc Kč). Při volbě tarifu rychlého splácení úvěru můžeme dosáhnout poklesu těchto čísel o necelých 40 %. Kdo z občanů, kteří v současnosti potřebují tento relativně levný úvěr, si to…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
