Vřava kolem Goncourta

Svým komerčním a společenským dopadem se Goncourtově ceně nevyrovná žádná z jiných francouzských literárních cen (např. Prix Femina s výlučně ženskou porotou, Prix Médicis, Prix Interallié nebo prestižní Prix Renaudot). Nakladatelství, jehož autor byl takto vyznamenán, se těší přízni osudu nejméně jeden rok, protože oceněná kniha jde doslova na dračku, a publikum bude mít jistě zájem i o spisovatelova další díla.

Obchod s prestiží

Udílení ceny vždy provází skrytý boj různých zájmů, zejména finančních, a tak se někdy stane, že oceněná kniha nepatří k nejpozoruhodnějším. Goncourtova cena sama o sobě představuje pouhých padesát franků, ale skutečnou odměnou je prestiž a vysoký náklad (Francie má přes 56 milionů obyvatel). Největší zisk spisovateli přinese, když se jeho román stane předlohou pro film nebo seriál. Literární kritika často vytýká úspěšným autorům, že jejich texty jsou pojaty spíše jako scénáře než jako romány.Laureát Goncourtovy ceny bývá dnes předem odhadnutelný. Jeho nakladatelem je „Galligrasseuil“ (jak říkají ironicky Francouzi třem svým nejprestižnějším nakladatelstvím: Gallimard, Grasset nebo Seuil), píše naturalistickým nebo impresionistickým stylem co nejpřístupnějším širokému publiku a politicky by měl stát spíše vpravo. Měl by už také být alespoň trochu zaveden, a důležité je i to, aby neměl vlivné nepřátele. Surrealisté, symbolisté, vyznavači nového románu a autoři opravdu originálních textů (výjimkou je kreolská literatura,…