Po poradě ekonomických ministrů, která se konala před dvěma týdny, vyhlásil Václav Klaus za jeden z předních úkolů současné vlády privatizovat rychleji, a to i podniky o nichž v tomto směru nebylo ještě tak docela rozhodnuto. Měl na mysli především některé banky, plynárny, železárny, doly a hutě, v nichž si stát prozatím ponechává kontrolní balík akcií. Vymyslet „skokové řešení“ podle premiérova přání však nebude nic jednoduchého. Jediným „trikem“ či skutečně originálním nápadem českého privatizačního modelu byla kupónová metoda. A opravdu „skokové řešení“ by muselo vycházet z nějaké podobně revoluční myšlenky.
Pozdě, ale přece
Teoreticky by samozřejmě bylo možné ohlásit třetí vlnu kuponové privatizace. Je ostatně veřejným tajemstvím, že skupina lidí spojená s jejím autorem, bývalým Klausovým náměstkem Dušanem Třískou, tuto myšlenku už nějaký čas prosazuje. Faktem však je, že „kuponovku“ česká vláda již jednou ukončila. Je nepravděpodobné, že by to chtěla zkusit znova. Nabídka by byla daleko nižší než v předchozích vlnách a ani politicky by celá akce nebyla tak jednoznačným pozitivem, jako tomu bylo dříve. Kurzy většiny akcií z kuponové privatizace jsou velice nízké, řada z nich nejde prodat, protože je nikdo nekoupí, společnosti jsou převáděny z veřejně obchodovatelných na neobchodovatelné, ochrana drobných akcionářů žádná. Euforie je zkrátka za námi.V současné době zbývá dokončit převody majetku v celkové hodnotě 334 miliard korun. Necelá…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
