Před deseti dny dosáhl směnný kurz amerického dolaru historicky nejnižších hodnot jak vůči německé marce (1,35 marky za dolar), tak vůči japonskému jenu (89 jenů za dolar). Od začátku ledna letošního roku ztratil dolar desetinu své hodnoty. (Pro zajímavost: v jednom týdnu roku 1985, tedy před pouhými deseti lety, se prodával dolar za 3,45 marky a 263 jenů - viz graf). Teprve v reakci na proslov šéfa americké centrální banky Alana Greenspana 8. března letošního roku v americkém Kongresu se pád dolaru zastavil. Greenspan řekl, že vývoj kurzu dolaru „nevítá“ a „považuje ho za problematický“. Teprve v tomto okamžiku si investoři mohli být jisti, že americkou vládu a centrální banku vývoj kurzu měny znepokojuje. Po Greenspanově výroku se americká měna začala - i když velice zlehounka - zotavovat. Tak to s měnou chodí a taková je síla slova. Aniž Greenspan oznámil nějaké východisko, pouhý náznak „znepokojení“ může zastavit, pozdržet či dokonce zvrátit určitý vývoj. Návrat kurzu na hodnoty měsíc staré (například) ovšem v nejbližší době nikdo nepředpokládá. V držitelech dolarových kont hlodá pochybnost. Může dolar klesnout ještě daleko hlouběji? Kde je ona pomyslná hranice? A proč vlastně dolar padá?
Dopady mexické krize
Kurzy měn většinou neklesají (nestoupají) postupně a plynule, ale v určitých vlnách či skocích. Musíme se proto vždy pokusit analyzovat krátkodobé příčiny, které byly bezprostředním impulzem „pádu laviny“, a příčiny a trendy střednědobé…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
