Vyděrači z Hellady
Řecko zahájilo blokádu Makedonie
Soudobá vlna vypjatého nacionalismu se zdaleka netýká jen postkomunistických zemí. Učebnicový příklad skýtá Řecko. Řecká politika se nikdy nezbavila resentimentů vůči Turecku či Albánii, ale to, co nyní předvedla vůči Makedonii, nemá v Evropské unii (EU) obdoby. Předminulou středu aténská vláda zablokovala přístav Soluň pro makedonský obchod a zároveň uzavřela řecký konzulát v makedonské metropoli Skopje. Tento krok může v Makedonii vyvolat hospodářskou katastrofu: Soluní totiž prochází 85% ropy, dovážené do Makedonie, 45% makedonského importu a 70% exportu. Postižené zemi zbývají pouze dvě alternativní trasy k moři: buď přes Albánii, po mizerných komunikacích v horském terénu, nebo přes Bulharsko, což znamená několikanásobnou zajížďku.
Ve jménu Alexandra Velikého
Proč to všechno? Nynější akcí chce aténská vláda „podpořit“ své požadavky vůči Makedonii. Tato republika by se měla vzdát svého názvu, jenž prý implikuje územní nároky vůči stejnojmenné řecké provincii; ze své vlajky by měla odstranit šestnácticípou tzv. verginskou hvězdu, kterou Řecko považuje za starý symbol spjatý s osobou Alexandra Velikého; ve své ústavě by měla změnit články týkající se „zotročených“ Makedonců v sousedních zemích. Pro srovnání: představme si, že by nám například polská vláda zakázala, abychom naší části Slezska říkali Slezsko, protože to prý implikuje nároky na území ztracená za vlády Marie Terezie; nebo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
