Rebelové a žiletky
Nahý muž na billboardu propagujícím Žiletky je sám režisér filmu Zdeněk Tyc. Není to jen provokace. Žiletky jsou autorským filmem umělce, který odhazuje zábrany a vydává se všanc. Je to jediný český film z poslední doby, který je možné zařadit do světového kontextu, tematicky i formálně. Z takového nadhledu nepůsobí převratně, ale obstojí. U nás doma jsou Žiletky filmovou událostí první třídy.
Nepřekonatelná propast mezi individualismem a stádností
Praha, 1984. Andrejovi je asi dvacet let, kouří jednu za druhou, trpí závratěmi a miluje lhostejnou krasavici. Projde šikanou tehdejší vojny, pro lásku k dívce nad vojnou zvítězí a po roce 1989 nachází smíření v poustevnickém životě. Jeho nitro je pro něj důležitější než vnější skutečnost. Andrej nemá žádné další ambice. Svět kolem něj je prolhaný, krutý a marný a on ho přijímá s pasívní rezistencí.Andrej Chadima je rozvinutím postavy z Tycova prvního filmu Vojtěch řečený sirotek, kde je příběh reálnější: vesničtí starousedlíci pozorují, inzultují a nakonec zabijí nově příchozího mládence. Bez vážného důvodu, jen proto, že se jim nelíbí, že vybočuje z řady. Andrej v Žiletkách je na tom vlastně hůř: nikdo mu neubližuje jako Vojtěchovi, ale žít mezi lidmi není schopen. Jejich snažení se Andrejovi jeví komicky bezpředmětné, jelikož propast mezi stádností a individualismem nemusí být dána událostí, ale je nepřekonatelná sama o sobě.V Žiletkách se v českém filmu znovu objevila - poprvé od…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
