Věda pro příští desetiletí
Molekulární genetika:
Na cestě k odhalení struktury lidského genomu
Moje odpověď se netýká jen mého nejbližšího oboru, tj. biosyntézy bílkovin, ale i dalších oblastí, které mě zajímají. Snad nebude na závadu, když se zmíním i o názorech člověka daleko povolanějšího, než jsem já.Objev dvoušroubovice DNA Watsonem a Crickem v r.1953 vedl k zásadnímu obratu ve vývoji vědy a posunul ve druhé polovině tohoto století její pozornost z oblasti fyziky do oblasti biologie - genetiky. Na loňské oslavě 40. výročí tohoto objevu, pořádané organizací UNESCO v Paříži, Watson řekl závěrem asi toto: Jsme nyní v šesté fázi rozvoje genetiky, kterou bychom mohli nazvat etapou odhalení struktury lidského genomu. Nastoupila po etapách mendelovské genetiky, DNA, genetického kódu, řízení genů a rekombinantní DNA. Znalost struktury lidského genomu, k čemuž má příštích deset let významně přispět, má umožnit přechod do sedmé etapy, kdy bychom mohli dělat už i genetické předpovědi. Jednalo by se o možnost rutinní diagnostiky mnoha genetických poruch, které by se měly, tam kde to je nezbytné, eliminovat už v samém počátku, a to potraty. Jak říká Watson, svět se musí zbavit představy, že jde o zlo, neboť právě rození dětí se známými genetickými vadami představuje skutečnou morální zbabělost. V tomto ohledu se zmínil i o možnosti genové terapie těchto defektů přímo v zárodcích a řekl, že panuje shoda v názoru, že svět ještě není pro tento přístup…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
