Česká šlechta se vrací
Být aristokratem neznamená mít jen majetek
Jaroslav kníže Lobkowicz před časem prohlásil, že bude-li to „národ vyžadovat“, je česká šlechta ochotna dát se do služeb svobodné vlasti. Jeho slova však neodpovídají situaci: český národ nic takového, nejspíše ke své škodě, už dlouho nežádá a se vší pravděpodobností ani žádat nebude. V posledních týdnech se dokonce restituce šlechtického majetku dostává na titulní strany novin. Množí se totiž žádosti o navrácení rodových statků zabavených na základě Benešových dekretů z roku 1945, a to inspirovalo premiéra a předsedu ODS, aby si nechal vyhotovit seznam lidí, kteří po listopadu dostali zpět české občanství a jsou šlechtického původu. Kromě několika koaličních poslanců na premiérův požadavek už reagoval i nejznámější český šlechtic a bývalý kancléř Karel Schwarzenberg: Václavu Klausovi odeslal dopis, v němž se sám „přiznává“ ke svému aristokratickému původu.
Nepřátelé pokroku a pracujícího lidu
O rozruch kolem šlechtických restitucí se z médií přičinlivě stará především Rudé právo, které se snaží vyvolat dojem, že už samo podání žádosti je cosi nepatřičného a pobuřujícího. Zamlčuje přitom, že v dubnu 1992 přijala tehdejší Česká národní rada zákon, podle něhož ti, kteří považují zařazení své nebo svých předků mezi kolaboranty za nespravedlivé, mohou požadovat majetek zpět. Ve sporných případech, kterých jistě není málo, musí rozhodnout soud. Jakýkoli politický zásah do…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
