Voda z Labe může způsobit vrozené vývojové vady buněk
Tento měsíc se na stolech výzkumníků z Vodohospodářského ústavu Tomáše Masaryka v Praze objeví zhruba pětisetstránková zpráva o dlouhodobém výzkumu, nazvaném Projekt Labe. Ještě před čtyřmi lety jsme o řece, jejíž povodí pokrývá asi 65 % našeho území, neměli v ruce téměř žádné údaje. Dnes díky projektu víme mnohem víc.Výzkum sledoval nejen „jedovatost“ Labe a zdraví živočichů, kteří v něm žijí, ale i vliv labské vody na zdroje pitné vody v okolí. Text doprovázejí desítky mapek, na nichž je vidět, v kterých místech jednotlivé nebezpečné látky překračují normu, můžeme se dočíst, které továrny nebo města mají na znečišťování největší vinu a co z nich vlastně do řeky teče apod. Materiál, na jehož zpracování vláda vyčlenila 77 miliónů korun, konstatuje stav a navrhuje, co udělat pro to, aby řeka byla zdravější.
Nejhorší látky
Labská voda je sledována už od roku 1963, měřily se však pouze tzv. klasické ukazatele. „Ve světě dneska letí jiné věci,“ říká šéf celého projektu ing. Ivan Nesměrák. Například těžké kovy - rtuť, kadmium a olovo (vyvolávají rakovinu a způsobují vývojové změny), a zvláštní organické látky, především chlorované uhlovodíky, které mohou zamořit zdroje pitné vody v okolí řeky. Tyto látky se na Labi u nás díky projektu zjišťovaly v letech 91 až 93 vlastně poprvé. Z jedenadvaceti měřených úseků Labe a jeho přítoků dopadl nejhůře úsek mezi Valy a Litoměřicemi. O šest kilometrů výše…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
