Pro malé strany přišel čas rozpadu a slučování
Výsledky komunálních voleb naznačily trpasličím politickým stranám prostou skutečnost, kterou si musel už dávno uvědomit každý reálně uvažující člověk. S volebními preferencemi blízkými 1 - 2 % nelze dělat nic jiného, než stranu rozpustit. Volby tak prokázaly celostátní politické scéně dobrou službu: potvrdily, že mimo menší obce, v nichž se volí nezávislé osobnosti, upřednostňují lidé velké „osvědčené“ strany s jasným politickým programem (ODS, ČSSD), nebo se známou, ideologicky čitelnou minulostí (KSČM, KDU-ČSL).
Nevěsta bez věna
Nejzajímavější mezi ohroženými je KDS, čitelná strana s neměnnými postoji. Křesťanští demokraté, vybavení úspěšnými mladými politiky Pilipem, Markem Bendou či Lobkowiczem, propluli zatím při nepatrné voličské podpoře oběma parlamentními volbami jen díky účelově utvořeným koalicím. Nyní se však i otec strany Václav Benda neskrývá s nutností realistického pohledu, když prohlásil, že „strana sama o sobě existovat nemůže“. Sloučení s jinou stranou však bude v každém případě sňatkem z rozumu, neboť KDS se ze svého pohledu může rozhodnout jen mezi dvěma zly. Těžko totiž říci, zda by bývalý katolický disident Václav Benda lépe strávil přidělení nálepky lidovce, anebo formální ztrátu křesťanské image v ODA. Každopádně jsou tyto dvě strany první na řadě. Jen v nich má totiž KDS naději, že ovlivní směr pohybu váhou svého hlasu a nerozplyne se ve velkém celku, jak by tomu bylo v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 21 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
