Tři smutné filmy Woodyho Allena
Nejen o Tajemné vraždě na Manhattanu
V kontroverzní skladbě naší současné filmové distribuce jsou filmy Woodyho Allena jistotou: díky autorovi, jehož jméno samo je značkou kvality, díky kongeniálním překladům Dany Hábové i díky distribuční firmě Guild, které se allenovský tah vyplatil i komerčně - jak Stíny a mlha, tak Manželé a manželky měly ve své kategorii filmů nadprůměrnou návštěvnost; o právě uváděné Tajemné vraždě na Manhattanu se dá po prvních promítacích dnech (soudě podle vyprodaných představení) tvrdit totéž.
Nemístné splývání života a tvorby?
Zájmu o Allenovy snímky z 90.let samozřejmě napomohly spekulace hledající v nich souvislosti s jeho osobním životem. Například: charakter postavy, již vytváří Mia Farrowová ve filmu Manželé a manželky, či obsazení dávné Allenovy herecké a životní partnerky Diane Keatonové do Tajemné vraždy na Manhattanu. Allen takové domněnky odmítá; poukazuje na to, že scénář Manželů a manželek byl napsán před vypuknutím jeho rodinného skandálu, že Mia Farrowová měla na výběr ze dvou postav a že i role Carol Liptonové v Tajemné vraždě byla původně psána pro Farrowovou.Allenovy filmy z 90.let však spojují jiné, prokazatelnější a pro filmový zážitek podstatnější věci. Jen zdánlivě paradoxně je takovým svorníkem už sama vnější stránka - obrazové pojetí kameramana Carla di Palmy, které je jakousi parafrází některých etap světové kinematografie. Expresionisticky pojaté záběry…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
