Když nedáte lidem odpovědnost, podlehnou apatii a stanou se stádem
říká v rozhovoru pro Respekt olomoucký arcibiskup Jan Graubner
Arcibiskup Jan Graubner se narodil roku 1948, ve stejném roce byla znárodněna textilní továrna jeho dědečka ve Strážnici (dnes Šohaj). Roku 1967 pozdější arcibiskup absolvoval strážnické gymnázium, po roční praxi ve Zlínských strojírnách nastoupil do olomouckého semináře. V sedmadvaceti letech - po vysvěcení a vojenské službě - se stal kaplanem ve Zlíně, později farářem ve Valašských Kloboukách a Vizovicích. V dubnu 1990 byl vysvěcen na biskupa a o dva roky později, na svatého Václava, jmenován arcibiskupem. Nemá žádné koníčky, protože je spokojen se svým jediným, církevním povoláním.
Na podzim roku 1992 se dělilo Československo a tehdy se také nejvýše vzedmula vlna moravského patriotismu. Nacionalisté si stěžovali u Rady Evropy na genocidu „moravského národa“ a v parlamentu vyhrožovali pumovými atentáty, pokud nebude obnovena Moravskoslezská země. Svébytnost moravského národa dokládali především jeho hlubší zbožností ve srovnání s ateistickými Čechy; v roce 1991 se ke katolické církvi hlásilo 52 procent obyvatel Moravy, v Čechách to bylo o dvacet procent méně. Právě proto byl pro nacionalisty fatálním neúspěchem postoj olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera: „Prosazovat moravskou národnost nepovažuji za důležité. Prožívání katolicity všeobecné církve by mělo naopak přispět k usměrnění nacionálních tendencí,“ řekl v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
