Spor kolem zbrojního embarga vůči Bosně štěpí NATO
Minulý týden zveřejnil německý deník Frankfurter Rundschau karikaturu. Srbský bojový letoun se sune po rozjezdové dráze, ve které je malá jamka po vybuchlé bombě. Pilot se vyklání z okénka a vesele se usmívá: „No a co?"Tato otázka asi nejvýstižněji shrnuje poslední vývoj v Bosně a Hercegovině. Bombardování srbského letiště v Udbině bylo nejrozsáhlejší bojovou akcí, kterou světové síly až dosud v Bosně podnikly. Byl to zároveň největší bojový úder Severoatlantické aliance v její téměř padesátileté historii. Přesto měly západní bomby jen malý dopad. Odveta za srbský napalm sice znamenala "jasný signál pro bosenské Srby, že útoky na Bihač musí přestat“, jak prohlásil nový šéf NATO Willy Claes, jenomže Srbové, jak známo, už dlouhé roky na všechny „jasné signály“ kašlou. Zničená přistávací dráha nijak nezbrzdila jejich postup směrem na Bihač.
NATO ve službách OSN
Na první pohled bychom si tedy mohli povzdechnout nad dalším sebezesměšněním světové politiky, jež svým útokem znovu zklamala všechny naděje na účinný zásah a přitom nechala tisíce bosenských Muslimů napospas srbské přesile. Pouhé lamentování by tu však mohlo zakrýt důležitou věc: někde v zákulisí celého bosenského dění se v poslední době přeci jen začíná něco měnit. Nový prvek je v otazníku, který se čím dál tím zřetelněji rýsuje nad Severoatlantickou aliancí - nejenom nad jejím angažmá na Balkáně, ale potažmo nad celkovým osudem NATO v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
