Paprsek hledá rakovinu
Prof. Z. Dienstbier: „Kdyby tato metoda byla jen z 20 % reálná, je to na Nobelovu cenu.“
Od loňského listopadu do června 1994 probíhal v Olomouci pokus, který měl prokázat životaschopnost jedné z nových metod diagnostiky rakoviny. Objevitel metody, fyzik ing. dr. Jiří Rokos, zkonstruoval přístroj, o kterém předpokládá, že dokáže z krevního séra vyčíst přítomnost zhoubného bujení v těle (či dokonce připravenost k němu) v jeho naprostém počátku. Tedy dříve, než všechny současné známé diagnostické metody. Náklady na rozbor, který by s velkou pravděpodobností vyloučil (popř. potvrdil) existenci nádoru, by prý neměly přesáhnout sto korun. (Náklady na přístroj, který vynálezce z velké části sestavil sám, se odhadují na zhruba šest set tisíc korun.)Podle inženýra Rokose bylo úkolem prvního pokusu prokázat, že pomocí jeho metody lze bezpečně odlišit zdravého a nemocného člověka. „Potřebovali jsme černo-bílý vzorek. Tedy krevní sérum lidí, kteří jsou s velkou pravděpodobností zdraví, a naopak těch, u nichž lékaři mohou na sto procent říci, že rakovinu mají.“ Za osm měsíců byl analyzován vzorek krve pěti set osob. Výsledky se v devadesáti procentech případů shodovaly s lékařskou diagnózou.
C-faktor
„Podstatu metody dokáže pochopit i můj devítiletý vnuk,“ tvrdí vynálezce. "Pracujeme s lineárně polarizovaným paprskem. Jeho vlnová délka (tedy barva) se postupně mění od fialové přes modrou, zelenou a žlutou až k červené. Paprsek…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
