Města proti venkovu
Před lidovým hlasováním o členství v Evropské unii
(EU) vysílal švédský rozhlas rozhovor se třemi řidiči kamiónů. Dva byli proti, jeden pro. Na reportérovu otázku, proč do Unie nechtějí, první dva odpověděli, že důvodem je tamější norma pro délku kamiónů. Ta připouští nanejvýš 18 metrů, zatímco švédský předpis dovoluje 24 metrů. To by znamenalo - a dnes vlastně již znamená - kamióny buď vyměnit, nebo přestavět. Třetí řidič však hlasoval ANO, jelikož chtěl, aby odpadla čekací doba na hranicích.
První závazné referendum
Jak velice se švédské euroreferendum dotklo obyvatelstva, si můžeme uvědomit na některých číslech. První lidové hlasování proběhlo ve Švédsku v roce 1922. Týkalo se zákazu prodeje alkoholu, zúčastnilo se ho jen 55,1 % voličů a vyznělo podle očekávání - nezakázat. Další referendum se konalo v roce 1955, kdy šlo o změnu pravidel silniční dopravy: zda přejít od levostranného provozu na pravostranný, jako je tomu všude jinde na evropském kontinentě. Hlasovalo 53,2 % voličů a většina se vyslovila pro změnu. V roce 1957 následovalo referendum o ATP, vylepšeném systému důchodového zabezpečení, jehož se zúčastnilo už 72,4 % voličů. Výsledek zněl - ano, pro ATP. K lidovému hlasování v roce 1980, které se týkalo atomových elektráren, se dostavilo 75,6 % voličů a ti řekli - ano jaderným elektrárnám, ale pouze do roku 2010.Euroreferendum z 13. listopadu přineslo zatím největší účast - 82,4 % voličů. Na tomto čísle…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
