Textologie jako šlágr
O nedokončených příbězích J.R.R. Tolkiena
„Toto je hodina lidí z Kraje, kdy povstávají ze svých pokojných políček, aby otřásli radami Velkých,“ říká Elrond Půlelf v jedné z klíčových kapitol stěžejní trilogie J.R.R. Tolkiena Pán prstenů. O hobitech, zmíněných malých lidech z Kraje, řekl jejich objevitel v jednom interview: „Jsou prostě angličtí venkované, zmenšení, protože se v tom zrcadlí obvykle malý dosah jejich obraznosti - ne však malý dosah jejich odvahy nebo latentní síly.“ Oxfordský profesor středověké angličtiny, který stvořil nový legendární svět a jehož díla patří k nejvytrvalejším bestsellerům posledních třiceti let, ostatně sám o sobě napsal: „Ve skutečnosti jsem ve všem kromě velikosti hobit.“
Rekonstruovaná literatura
Vydávání nedokončených textů, zavržených verzí a zlomků děl, vyžadující podrobné komentáře a rozsáhlý poznámkový aparát, je pro většinu nakladatelství nezajímavé, a to i v případě velmi známých autorů. Nakladatelské domy se tak sice mohou pochlubit zásluhami o kulturu, ale finanční efekt si od podobného činu neslibují, a editoři proto pilně shánějí sponzory a granty. Christopher Tolkien toto pravidlo vydáním Nedokončených příběhů svého otce výrazně narušil. Nebylo to poprvé. Už v roce 1977 dokončil rekonstrukci Silmarillionu, díla, které John Ronald Reuel Tolkien psal s přestávkami od roku 1916, ale až do své smrti v létě 1973 je nedovedl do uceleného tvaru. Úspěch této knihy, téměř…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
