Otřesy Jelcinova rublu
Ruský „kapitalismus“ na rozcestí
Kurs rublu vůči dolaru se během „černého úterka“ (11. 10.) propadl při obchodování na moskevské mezibankovní devizové burze o celých 22 % své hodnoty. Jeden americký dolar se večer nakupoval za 3 926 rublů. Po nákladných intervencích ruské centrální banky se ve čtvrtek rubl opět zhodnotil a dolar se kupoval za 2 994 rublů. Šlo tedy o pouhou rozmařilost hráčů na ruském finančním trhu? Nikoliv. Podle odhadu analytiků, ruská centrální banka během své intervence (tedy nákupu rublů za dolary) téměř vyčerpala své devizové rezervy a kurs rublu je v současnosti patrně poněkud nadhodnocen. Pokud vláda obchodování nezakáže - což můžeme prakticky vyloučit - vbrzku může dojít k dalším otřesům. Navíc lze konstatovat, že transformace ruské ekonomiky se právě v tomto okamžiku ocitla na rozcestí.
KGB to zařídí
Bývalý ekonomický poradce Gajdarovy vlády Švéd Anders Aslund trvdí o Borisu Jelcinovi, že jaksi v nejhrubších obrysech chápe, že ekonomická transformace je potřeba, protože může postavit Rusko znovu na nohy a zároveň věří - z ne zcela zřejmých důvodů - myšlence privatizace, kterou politicky zaštiťuje. Tím ovšem jeho zájem a vědomosti o národním hospodářství bohužel končí. Dokladá to i jeho reakce na rublovou krizi. Ruský prezident pověřil svého bývalého stranického (KSSS) kolegu z Uralu Olega Lobova, aby sestavil komisi, která vyšetří, co bylo v pozadí kolapsu ruské měny. Lobov si pro změnu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].