Indián takhle vůbec neuvažuje
říká český cestovatel Mnislav Zelený - Atapana
Mnislav Zelený (1943) po absolvování Vysoké školy zemědělské vystudoval etnografii na Karlově univerzitě v Praze a indianistiku na Pontificia Universidad Católica a Naciudad Mayor de San Marcos v peruánské Limě. Uskutečnil šest výprav mezi jihoamerické Indiány; žil s nimi celkem 20 měsíců, jeden z kmenů (Jawalapitiové) jej v roce 1989 adoptoval a dal mu jméno Atapana. O Indiánech vydal dvě knihy: Prérijní a pralesní Indiáni (Bratislava 1985) a encyklopedii Indiáni tří Amerik (Praha 1994). Na své cesty si vydělával různě: uklízel londýnské činžáky, stavěl metro pod Temží, jako dělník v rotterdamském přístavu a v Hamburku, jako číšník v Rio de Janeiru, jako natěrač v ekvádorském Quitu. Do zahraničí cestoval na pozvání přátel nebo jako stipendista zahraničních univerzit. M. Zelený byl od roku 1972 volným novinářem, v současné době pracuje v Jablonci nad Nisou jako poradce španělské automobilové firmy Irausa. „Je to další dobrodružství,“ říká o své nové práci.
Myslíte si opravdu, že nemůžeme Indiány do naší civilizace zapojit, aby z toho vyšly obě strany dobře?Indiánům nejde o peníze, ale o to, aby byla oceněna jejich dovednost. Irokézové a Mohawkové jsou pyšní na to, že si je běloši najímají na montáže mostů a mrakodrapů. Mohou tak využít svoji schopnost běhat bez závratí ve výškách. Získali na tu práci monopol, zůstala jim hrdost a pro bělochy je to levné. Celkem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
