Bez velkých změn
Co nám řeknou německé volby
Nedělní volby do německého Spolkového sněmu se budou od těch posledních - z října 1990 - v mnohém ohledu lišit. Za prvé neproběhnou v plebiscitním duchu, tedy jako díkůvzdání vládě a kancléři Kohlovi za sjednocení Německa. Dále bude bývalá NDR vystavena volné soutěži: před čtyřmi lety se počítaly výsledky na jejím území zvlášť, aby se východní Němci necítili hned zpočátku převálcováni západní stranickou mašinérií. A navíc budou rozhodovat především hospodářské a sociální otázky. Alespoň to tvrdí výsledky průzkumů veřejného mínění. Není divu. Na podzim 1990 nikdo neznal skutečné náklady sjednocení a celosvětová recese ještě nebyla v dohledu.Pro nás mají německé volby zcela zvláštní význam. Žádný český činitel to pochopitelně nepřizná, ale každý pozornější čtenář novin si toho mezi řádky musel všimnout: vláda sice tvrdí, že sudetoněmecké téma se v česko-německých vztazích zbytečně nafukuje, ale sama se letos stáhla do vyčkávací pozice právě kvůli němu. „Uvidíme po volbách, sestaví-li vládu CDU s liberály, zůstane vše při starém, vznikne-li velká koalice, téma Sudety se rozředí,“ tak asi by se dalo přiblížit české očekávání 16. října.Jsou tu ovšem některá ale. Samotná německá kampaň, avšak i třeba pražská návštěva předsedy SPD Rudolfa Scharpinga ukázaly, že na Sudety jako na téma pro jednání (nikoliv jako na „problém“ či „otázku“) nemají monopol konzervativci. A co se týče případné změny vlády v Německu? Ještě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
