Z pachatelů pacienti, z obětí terapeuti
Před několika lety napadlo brémského senátora pro mládež a sociální věci, že pošle těžko vychovatelné, případně pokleslé mladistvé do kibucu v Izraeli. Zde měli být resocializováni. Celková atmosféra, především pak duch vzájemnosti, který v kibucu panuje, ve spojení s pravidelnou prací a „zdravým“ sociálním prostředím, se měly na mladistvých pozitivně podepsat. Experiment však musel být předčasně přerušen - z důvodů, jež souvisely spíše s brémskou lokální politikou než s pravidly života v kibucu - a tak brémského senátora žádný další politik, zabývající se problematikou mládeže, nenásledoval. Řadě lidí však tato nezvyklá forma sociální práce připomněla, že Spolková republika si oblíbila praxi zbavovat se vlastních problémů za příslušný poplatek mimo své hranice: domácí odpad vyvážela do tehdy ještě existující NDR, radioaktivní materiál do Rumunska a sociální tvrdé oříšky měly být rozlousknuty v kibucu.
Zbavena pocitů viny
Před asi dvaceti lety jsem se seznámil s mladou, politicky angažovanou ženou, která právě četla deník Anne Frankové a byla tomu přiměřeně „otřesena“. Osud amsterodamské dívky jí nedal pokoje, až se jednoho dne rozhodla část německé viny odpracovat, a to v pravém slova smyslu. Odjela do Izraele a pomáhala několik týdnů v jednom kibucu při sklizni pomerančů. Za tuto dobu udělala nevyhnutelnou zkušenost, že Židé jsou zcela normální bytosti. Myslela si, že potká svaté, které pronásledování…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
