Pod vlajkou bezvládí
Gruzie a Kavkaz plně v rukou Ruska
Loňský rok přinesl Gruzii největší tragédie od okupace Rudou armádou v roce 1921. Vláda v Tbilisi nekontroluje třetinu území, 90% obyvatelstva žije pod hranicí bídy, zločinnost a korupce dosáhly nevídaného stupně a úrodné a bohaté zemi hrozí hlad. Gruzie navíc prakticky ztratila nezávislost. Už dříve byla v Jižní Osetii, původně autonomní oblasti Gruzie, po konfliktu s tamními separatisty rozmístěna ruská vojska, byť v rámci gruzínsko-osetsko-ruského kontingentu. Když byl v lednu 1992 svržen Zviad Gamsachurdia, první svobodně zvolený prezident, začalo v zemi bezvládí.Situaci neuklidnil ani z Moskvy povolaný Eduard Ševardnadze. Dosáhl sice - za zmíněnou cenu - ukončení konfliktu v Jižní Osetii, ale pod tlakem politických sil, které ho dosadily do křesla, dále požadoval odchod ruských vojsk ze země. Trval na úplné samostatnosti Gruzie a z toho vyplývající neúčasti ve Společenství nezávislých států (SNS). Ke slovu přišel stejný scénář jako v Jižní Osetii, tentokrát v nejzápadnější části země, v autonomní republice Abchazii.
Tečka za dramatem
Ruská vojska, rozmístěná v Abchazii, podporovala Abchazy, a tak Gruzínům po roce bojů nezbylo než podepsat Rusy garantované příměří a odsunout těžkou výzbroj. Nedlouho poté Abchazové zaútočili a oblehli Suchumi. Ševardnadze sice dorazil do obleženého města, ale s narychlo povolanými posilami Suchumi neubránil. Abchazové pak brzy obsadili celé území…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
