Na útěku
V Ugandě žijí rwandští uprchlíci již třicet let
Hlavní proud rwandských uprchlíků zamířil do Zairu - jejich počet dosahuje už jednoho miliónu. I v Tanzanii se nacházejí statisíce utečenců. Méně je ovšem známa skutečnost, že mnoho Rwanďanů žije také v Ugandě. Na jejich osudu lze znázornit roli rwandských uprchlíků v sousedních státech i některé aspekty vývoje Rwandy za posledních třicet let od získání nezávislosti.
Arbitrérní hranice
Prvotní příčinou přítomnosti Rwanďanů v Ugandě byl fakt, že koloniální správa nebrala při vedení hranic ohled na etnickou skladbu obyvatelstva. Tímto způsobem se v jižní Ugandě ocitlo na 180 000 Rwanďanů, převážně Tutsiů. Dalších 100 000 k nim přibylo v letech 1959–64, kdy v mateřské zemi probíhala občanská válka. Úděl rwandských uprchlíků zpočátku vzbuzoval sympatie jak místních Uganďanů, tak Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, který jejich dětem poskytoval stipendia na ugandské školy.Z mnoha uprchlíků se stali státní zaměstnanci. Další pracovali jako sezónní dělníci na čajových, kávových či třtinových plantážích. Často vstupovali do manželských svazků s Uganďany, kteří byli původem rovněž pastevci. Mnozí Tutsiové také získali rozsáhlé pozemky, na nichž si stavěli domy. Právě konkurenční boj o půdu však nakonec vedl k etnickému konfliktu. Namnoze byli také zatahováni do etnických třenic mezi soupeřícími skupinami uvnitř domácího ugandského obyvatelstva. Výsledkem jsou dnes narůstající…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
