V kraji proroka Ilji
Reportáž ze severovýchodního Polska
Severovýchodní Polsko leží na pomezí národů, náboženství i kultur. Čas tu vždy míjel pomaleji, všechny změny iniciované ve Varšavě se sem dostávaly nejpozději a na otázku „Kdo jsi?“ obvykle zaznívalo alibistické „Zdejší“. Jak se v tomto světě odráží to nové, jež přinesl pád komunismu?
Med přes satelit
Sejny, malé město s šesti tisíci obyvatel. Uprostřed stojí synagóga s ješivou, protestantský kostel a mohutná katolická bazilika s hrobem biskupa a básníka Antanase Baranauskase. Město je asi z 80 % obydleno Poláky, zbytek tvoří Litevci. Avšak ve vsích a osadách na východ a na jih od města lze ještě potkat potomky Rusů starého vyznání, Karaimů - tatarskojazyčných vyznavačů víry Mojžíšovy - a Tatary, kteří už umějí jen polsky. Zpravidla žijí jako jejich předkové, v malých domcích přitisknutých k zemi, s jednoduchými skly v oknech. Okázalé vily v sousedství patří varšavskému establishmentu, žíznícímu po panenské přírodě, anebo okolním podloudníkům, kteří nejprve pašovali z Ruska do Německa ve velkém barevné kovy a nyní cigarety Marlboro.Budovu ješivy, která po druhé světové válce sloužila jako výrobna papučí, obývá středisko Pomezí - umění, kultur, národů. Jeho činnost se slovy ředitele Krzysztofa Czyzewského zaměřuje na „vzdělávání současných Evropanů, lidí schopných žít ve společnosti mnohonárodní a interkulturní, tedy takové, jakou bude konfederovaná Evropa“. V praxi to znamená tři…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
