„Co nezmohl Hitler, dodělá marka“
Kluby českého pohraničí brání mládež před germanizací
Na protest proti omluvě Václava Havla za poválečný odsun sudetských Němců začaly v roce 1991 vznikat v severních Čechách Kluby českého pohraničí (KČP). Jejich programem je - řečeno slovy místopředsedy Severočeské rady KČP Oldřicha Horáka - „ochrana obyvatelstva proti veřejné a skryté germanizaci a touze Sudeťáků po pomstě“. Kluby, zaregistrované v červenci 1992 ministerstvem vnitra, mají dnes deset tisíc členů, celostátní strukturu, časopis Českomoravský hraničář (náklad 1 500 výtisků), jednou za čtrnáct dní celou vlastní stranu v poledníku Špígl a mezi svými členy a přívrženci řadu pozoruhodných osobností.
Dopravníky do kostela
V čele celostátní rady stojí PhDr. Bohumír Svoboda, CSc., bývalý pracovník ústavu marxismu-leninismu ústecké pedagogické fakulty, odkud musel po listopadu 1989 odejít. Jako „odpovědný redaktor“ je v tiráži Hraničáře uveden RSDr. Miroslav Urban, CSc. Ten poté, co v polovině osmdesátých let opustil pražské Muzeum Klementa Gottwalda, pracoval jako ředitel muzea v Teplicích. Tam proslul svou snahou získat pro muzeum teplický evangelický kostel a zřídit v něm stálou výstavu důlních dopravníků. Členem celostátní rady KČP se na nedávném sjezdu stal poslanec Parlamentu za KSČM Vratislav Votava a svůj projev, vyzývající k rozpuštění Parlamentu, zde pronesla další komunistická poslankyně Květoslava Čelišová. V diskusi na sjezdu vystoupil…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
