Dost bylo clearingu
Přišel čas změnit platební režim česko-slovenského obchodu
Málem jako národní katastrofa se v posledních týdnech a dnech v některých médiích komentoval fakt, že Česká republika zaznamenává na clearingovém zúčtování se Slovenskem pasívum. Přitom nejde o nic víc a o nic míň než o předvídatelný a také předvídaný jev. Co se tedy vlastně stalo?
Koruny, dolary a zase koruny
Nejdříve známá fakta. Rozdělením Československa se obchod mezi českými zeměmi a Slovenskem změnil z vnitrostátního na zahraniční. To s sebou samozřejmě přineslo svého druhu potíže, počínaje uvalováním cel (celní unie neznamená neexistenci cel, ale pouze stejná cla vůči třetím zemím) až po certifikaci výrobků. Protože však česká a slovenská ekonomika byly ve společném státě silně provázané a de facto závislé jedna na druhé, Praha i Bratislava se po zániku federace snažily, aby vzájemný obchod neklesal příliš rychle a příliš mnoho. Avšak brzy po rozdělení federace se rozdělily i měny. A protože ani jedna z nich nebyla (a není) konvertibilní, měl by se vzájemný obchod odehrávat přes dolary, marky nebo franky. Teoreticky by to bylo možné, protože v obou zemích stále funguje systém tzv.vnitřní směnitelnosti, který každému dovozci dává právo libovolně nakoupit „tvrdou“ měnu. Jenže vznik nových států byl provázen jistou nervozitou, a to se mimo jiné projevilo i ve ztenčení devizových rezerv jak ve slovenském, tak českém bankovním systému. A uvolnit za této…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
