Zahraniční investice a český premiér
Václavu Klausovi se zdá, že zahraničních investic je u nás až příliš
Již od počátku roku 1990 se o zahraničních investicích mluví jako o jednom z nejdůležitějších předpokladů úspěšné transformace. Téměř bez přestání se diskutuje o tom, co vše musíme zlepšit, jaké byrokratické a všechny možné další bariéry odstranit, aby investic bylo více. Jejich výše bývá jedním z parametrů srovnávání společenské situace v postkomunistických zemích. Proto poněkud překvapí názor Václava Klause vyslovený před dvěma týdny v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Pan premiér řekl: "Příliv zahraničních investic do naší ekonomiky je vlastně daleko větší, než by mne ve snu napadlo, mám obavy, že přesahuje absorpční možnosti této ekonomiky. Jsem poslední, kdo by uvažoval, že by se příliv zahraničních investic měl urychlit… Masový příliv zahraničních investic má přijít po definitivním ukončení privatizace, po definitivním ustálení majetkových vztahů. Takže jestli hodnotím zahraniční investice, tak je hodnotím jako nadměrné, nikoliv nedostatečné. Fakt, že nám tato míra zahraničních investic dává spolehlivý polštář v podobě slušné zásoby devizových prostředků, a tím klidné situace na měnové frontě, je samozřejmě jev pozitivní. Ale sama o sobě mě každá investice do neprivatizovaného podniku vrásky na čele přidává, a nikoliv ubírá. Vím, že je to v rozporu s hodnocením některých jiných ekonomů této země, ale jsem přesvědčen o tom, že se hluboce…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
