7+1 pod Vesuvem
V Neapoli rokovaly velmoci
Nejdůležitějším výsledkem právě skončeného summitu sedmi nejvyspělejších zemí světa (G-7) je závazek, kterého si mnozí patrně ani nevšimnou. Během příštích dvou let se mají studovat způsoby, jak reorganizovat hlavní mezinárodní orgány vzešlé z trosek druhé světové války. Situace ve světě se změnila a obnovu potřebuje OSN, Mezinárodní měnový fond i Světová banka.Letošní setkání mělo i osobní význam pro tři představitele. Bill Clinton měl prokázat svou úlohu politického lídra, Boris Jelcin chtěl dosáhnout definitivního uznání velmocenské pozice své země a Silvio Berlusconi hodlal ukončit polemiku o účasti ministrů Národní aliance ve své vládě. Jelcin a Berlusconi mohou být v podstatě spokojeni - Clinton odjel s prázdnýma rukama.
Clinton v překotné euforii
Clintonův neúspěch je trochu dílem náhody a zčásti výsledkem vlastních chyb. Za pád kursu amerického dolaru Clinton patrně nemůže, ale jeho neopatrné výroky situaci jen zhoršily. Největší chyby se Američané dopustili ještě před začátkem summitu: s velkými fanfárami hovořili o tom, že nedávná dohoda tzv. uruguayského kola GATT má být rozšířena o svobodu obchodu na poli autorských práv, informatiky a mezinárodních investic. V těchto oblastech mohou USA jen získat a naopak Evropa hodně ztratit, a proto by si jejich zařazení vyžádalo dlouhou diplomatickou přípravu. Výsledek se dostavil, když předložený návrh briskně odmítl Francois Mitterrand. G-7,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
