Baroko stále otevřené
Bridel a Pekař jako obrazy z dějin českého dějepisectví
Jediným výtvarným dílem, které zachycuje jeho tvář, je kresba Jana Jiřího Heinsche: jezuitský páter s krucifixem a růžencem sedí u stolu mezi sedláky, zabrán do poklidného rozhovoru. Je to docela jiný obraz protireformační misie, než drastické výjevy katolického fanatismu, jaké známe z Kašparových ilustrací k Jiráskovu Temnu. I básnické dílo Fridricha alias Bedřicha Bridela mění ustálené představy. Dokládá, že barokní českou (přesně řečeno: česky psanou) literaturu nelze pokládat za neplodný úhor.Bedřich Bridel se narodil ve Vysokém Mýtě roku 1619. Po vysvěcení učil na řádových školách, později působil v Praze jako představený jezuitské tiskárny, ale vlohy kazatele a misionáře ho vedly jinam: na Boleslavsku a Čáslavsku naplnil dvě vzrušující desetiletí svého života pastoračním úsilím. Dobový životopisec praví, že jezuita „i na cestách a v lesích víru svatou štípil, nejednou vystavuje se nebezpečí života, zejména v čase velikonočním, kdy jako vlkům bránil nekatolickým predikantům v jejich lesních pastvách a pobloudilé ovečky do římského ovčince nazpět uváděl“. Své poslání Bridel zpečetil nejvyšší obětí - za epidemie roku 1680 podlehl morové nákaze při ošetřování nemocných v Kutné Hoře.Bridelovy básně vznikaly jako nedílná součást jeho kněžského působení. Svou duchovní lyrikou vyjádřil se stylistickou lehkostí a mohutnou obrazností hluboký náboženský cit. Často jde o překlady a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
