Sto dní Lamína Ziruála
Alžírsko hledá cestu z krize
Když se málo známý generál ve výslužbě Lamín Ziruál objevil 16. ledna v nejsledovanějším čase na televizní obrazovce, vzbudil svým projevem, v němž požadoval „skutečný rozchod s jednáním a metodami minulého vedení“, malou senzaci. Když byl tentýž muž o dva týdny později překvapivě jmenován do čela alžírského státu, většina médií spatřovala v jeho osobě příslib změn. Očekávalo se, že Ziruál naváže dialog se zakázanou Frontou islámské spásy a pokusí se vyvést Alžírsko ze slepé uličky latentní občanské války. Ta probíhá již od počátku roku 1992, kdy armáda anulovala výsledky relativně svobodných voleb a - reprezentovaná Nejvyšší státní radou - chopila se moci.K příznivé reakci na Ziruálovo jmenování prezidentem vedlo spíše televizní image než vlastní okolnosti volby. Akt se totiž uskutečnil na „národní konferenci“, kterou svolalo staré vedení státu s cílem dosáhnout alespoň rámcového národního konsensu (s vyloučením Fronty islámské spásy). Konferenci bojkotovala většina legálních opozičních stran. Jiné se sice dostavily, ale odešly v průběhu jednání, když se dozvěděly, že prezidenta bude jmenovat Nejvyšší rada obrany - další samozvaná instituce, ve které mají rozhodující vliv armádní špičky.
Jak jednat s islamisty
Sám Ziruál nijak nevybočuje z armádně-stranické nomenklatury, která je u moci od vyhlášení nezávislosti. Narodil se v roce 1941 v Batně na východě země - v trojúhelníku B-T-S …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
