Krásné nové bydlení
300 000 občanů postižených bytovou krizí čeká na svého architekta
Na chodníku před bistrem Bílý orel na Malostranském náměstí zakřípaly brzdy. Turisté vyděšeně uskakují. Otevírají se dveře černé Hondy, profesor Martin Rajniš, nejznámější kritik současné úrovně architektury, vchází s černou dogou Arnoštem do baru. Přes hlavy hostů zamává na blonďatou servírku a objedná si whisku. „Žádný nový styl bydlení, který by dal šanci zapomenout na obludnost panelových sídlišť, dnes neexistuje,“ odvětí rázně na první otázku.
Zpřerážet jim pařáty a utéct do lesa
Architektura vypovídá o době, ve které vznikala. „Podívejte, co jsme dřív dokázali,“ ukazuje profesor Rajniš cigaretou po domech na náměstí. Češi se podle něho můžou chlubit také krásou barokních vesniček nebo uměřeností staveb první republiky. Paneláková deprese ale předvádí dost názorně, kam až se tradiční úroveň českého stavitelství propadla. Za pět let od revoluce se přitom na lepší časy ani nezačalo blýskat. Občané ztratili měřítka a nedokáží najít cestu z drtivého sevření všeobecného nevkusu: „Kdo si dnes může dovolit stavbu nového domu, tak požaduje nabubřelou směs magazínu Schöne Wohnen a historických stylů z celého světa,“ říká Rajniš. Občané by si ovšem nepomohli, ani kdyby se zřekli svých „bludů“ a svěřili se odborníkům. Fiasko dnešních architektů je prý tak velké, že mají nejvyšší čas si rozmyslet, jestli vůbec brát tužku do ruky. "Nejkrásnější jsou domy na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
