Přežíváme z podstaty
Jaké jsou skutečné důvody nízké nezaměstnanosti
Až nápadně často je - doma i v cizině - slyšet z úst členů vlády a především premiéra (sebe)chválu schopností našich stratégů ekonomické reformy. Výsledky reformy v té nejdůležitější oblasti (tj. ve sféře vývoje hrubého domácího produktu a životní úrovně vůbec) však stále více kontrastují nejen s vládními výroky o naší výjimečně dobré hospodářské situaci, ale zejména s objektivně existující makroekonomickou a sociálně politickou stabilitou a řadou komparativních výhod a předností, kterými Česká republika ve srovnání s bývalými partnery v RVHP skutečně disponuje.
Potřeba srovnání
Naši politici se vyhýbají hlubšímu srovnání se sousedními zeměmi, které také prodělávají složité období transformace a byly členy rozpadnuvšího se trhu RVHP. Východní Německo, kde radikální zvýšení mezd na přibližně šedesátiprocentní úroveň mezd ve starých spolkových zemích vedlo k okamžité ztrátě konkurenceschopnosti východoněmeckého zboží a následně k výraznému nárůstu nezaměstnanosti, se pro takové účely pochopitelně nehodí. Země, s nimiž se na cestě do ekonomicky vyspělejšího světa nejčastěji porovnáváme, Polsko a Maďarsko - přestože byly na zahraničním obchodě s bývalým SSSR méně závislé než Československo - vykazují míru nezaměstnanosti kolem 16 a 12% (u nás v současnosti 3,5%). Odpověď na otázku po příčinách tak velkého rozdílu bývá po ruce: devalvace měn nebyla v obou státech tak…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
