Itálie v podezření
Silvio Berlusconi sestavil vládu
Tahanice při sestavování nové italské vlády se podobaly tomu, nač si země zvykla v posledních padesáti letech. Výsledek ale prokazuje, že v zemi nastala zcela nová situace. V zahraničí se setkalo s největší odezvou pět ministrů Národní aliance, označovaných za neofašisty. To je však poněkud zkreslená definice. Dva z nich, Publio Fiori (doprava) a Domenico Fisichella (kultura), nebyli nikdy členy neofašistického Italského sociálního hnutí, předchůdce dnešní Aliance. Fiori působil dvacet let jako křesťanskodemokratický poslanec. Profesora Fisichellu lze označit za konzervativce, možná i za reakcionáře, ale s fašismem nemá nic společného. Ostatní tři patří k umírněnému křídlu Italského sociálního hnutí, jež chce stranu vyvést z izolace a prohlašuje, že fašismus skončil v roce 1945.Tito lidé si však neuvědomují, že v zahraničí je Mussoliniho diktatura nerozlučně spjata s nacismem a druhou světovou válkou. Domnívali se, že stačí vystoupit z extrémně pravicového poslaneckého klubu v Evropském parlamentu a schválit dva sjezdové dokumenty, hlásící se k liberální demokracii a ústavě republiky. Většina Italů, včetně levice, jim ale nepřikládá nedemokratické úmysly.
Obrat k jedinci
Neklid mnoha Italů vyvolává jiná věc - tendence Berlusconiho plést si stát se svou firmou Fininvest. Až do poslední chvíle se premiér snažil dosadit do křesla ministra spravedlnosti svého osobního advokáta Cesare…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 19 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
