Rozetnout gordický uzel
Praha ruší Útvar hlavního architekta
Prvního dubna přestává v Praze existovat nejmocnější instituce veřejné správy: Útvar hlavního architekta. Odborníci odhadují, že nejméně polovina dokumentů, které projdou českými úřady, se týká stavebnictví. Právě hlavní architekti mají ve velkých městech v těchto případech neodvolatelně poslední slovo.
Hlídáme, ale nevíme co
Pražský Útvar hlavního architekta (ÚHA) vznikl v roce 1961 s úkolem vytvářet resp. aktualizovat územní plány města. Kromě toho byl pověřen schvalováním stavebních projektů. Komunistický režim zařadil tuto instituci ochotně do svého soukolí: prostřednictvím ÚHA mohl pražský stranický výbor efektivně plánovat výstavbu „socialistického velkoměsta dělníků a pracující inteligence“ s jeho sídlišti a dálnicí přes historické centrum.Po roce 1989 se stavebnictví stalo nejvíc prosperujícím oborem českého hospodářství. Územní rozhodnutí o stavbě však je snad nejhůře dosažitelný typ úředního dokumentu v zemi. Pražský investor se nejdříve musí na ÚHA informovat, jaký druh stavby je v místě povolen (kanceláře, obytný nebo obchodní dům, továrna). Podle těchto údajů připraví projekt, získá zhruba čtyřicet razítek veřejných institucí a předloží opět na ÚHA ke schválení. To může někdy trvat až rok.ÚHA tedy stavebníky zdržuje a omezuje, činí tak ovšem ve jménu zachování jednotné koncepce Prahy i její další existence; pokud by se stavěly jen nejvýnosnější objekty - kanceláře a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
