Byznys, nebo odchod
Jaká je budoucnost bílých v Africe
Pět mimoevropských zemí je dnes ovládáno bělochy ze severní Evropy. Všech pět bylo svého času částí britského impéria; tři zůstávají členy Commonwealthu. Čtyři z nich zakročily s nevýslovnou nelidskostí proti původnímu obyvatelstvu a použily různé prostředky, včetně systematického vyvražďování, aby je redukovaly na bezmocné menšiny. Domorodá populace v těchto zemích, jež činila před příchodem bělochů 100%, dnes představuje tyto podíly: v USA 0,5%, v Austrálii 1%, v Kanadě 1,5%, na Novém Zélandu 9% a v Jižní Africe 81%. Tato čísla zcela vysvětlují, proč běloši v prvních čtyřech zemích věří v zásadu „jeden člověk, jeden hlas“, ale v páté z nich nikoliv, napsal před pěti lety britský týdeník Spectator.Tento týden se v Jižní Africe uskuteční první všerasové volby podle zmíněného principu a citovaný výrok přestane platit. Se stoprocentní jistotou zvítězí Africký národní kongres (ANC) Nelsona Mandely a jde jen o to, zda získá 50%, 60% či dokonce 70% hlasů, jak předvídají určité prognózy. Někteří pozorovatelé hovoří o občanské válce brzy po volbách, podle jiných tato válka už začala. Čím dále častěji se také spekuluje o dalším osudu jihoafrických bělochů. Odejdou do Evropy - jako chce odejít většina z pětitisícové obce jihoafrických Čechů? Vytvoří vlastní stát? Nebo lze opravdu uskutečnit myšlenku multirasové společnosti? Jakou má vůbec budoucnost evropská civilizace na černém kontinentu?
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 17 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
