Vyrovnaný rozpočet: pro a proti
Všichni ekonomové se shodují, že vysoké vládní půjčky škodí ekonomice. Je ale pravda, že vyrovnaný rozpočet je vždy nejlepší?
První rozpočet samostatné České republiky skončil v minulém roce miliardovým přebytkem. Tento fakt zástupci ministerstva financí prezentovali jako velký úspěch vládní politiky. Je však skutečně důvod k oslavám? Jaký má význam dosahování přebytku rozpočtu v období, kdy je stále ještě celá ekonomika v recesi? A pokud nebyl výsledný přebytek předem naplánovaný, nešlo prostě jen o chybu v odhadech ministerstva, která se příště může projevit naopak v neočekávaně vysokém schodku?O těchto otázkách se v české ekonomické obci příliš nediskutuje. Nehovoří se však ani o základních otázkách fiskální politiky, tj. o tom, je-li nutné a prospěšné udržovat každoročně vyrovnaný rozpočet bez ohledu na reálný stav ekonomiky, a o následcích nezodpovědné rozpočtové politiky, které dnes tak citelně pociťují západoevropské státy. Česká politika by se měla z jejich problémů poučit a vyvarovat se stejných chyb.
Rozpočtový schodek
Nejtíživějším a potencionálně výbušným problémem prakticky všech západoevropských a amerických zemí je jejich vysoký státní dluh, vytvořený především během 70. a 80.let. V posledních letech se sice tyto státy snaží o zodpovědnější fiskální politiku, ale ekonomická recese jim tuto snahu komplikuje. Proto i v letošním roce všechny země ze skupiny G7 počítají s rozpočtovým schodkem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
